→ Those Who Adapt

Adapťáci

Jak participovat s dětmi na komunitní úrovni v oblasti adaptace sídel na změnu klimatu

Alice Končinská

The Ladder of Participation: Level 6

„Dětem se hlavně líbilo, že to bylo o jejich městě, že se dozvěděly nějaké informace navíc a mohly si samy vymyslet, co by ve svém městě udělaly.“

Učitel ZŠ

Představení programu

Seznámíte se s programem využívajícím komunitní a částečně participativní (tzv. smíšený) přístup ve výuce, které zapojují žáky do rozhodování na úrovni obce.
Dozvíte se, jaké překážky se vyskytují při realizaci komunitního přístupu výuky v českém prostředí a jak jim předcházet a překonávat je.
Seznámíte se s programem využívajícím další moderní metody výuky, zejména badatelsky orientovanou výuku, simulační hry, online aplikace, terénní výuku, týmovou a skupinovou práci.

Účel a cíle programu v kontextu participativních přístupů

Prvním základním cílem programu je, aby žáci získali znalosti a dovednosti o tom, jaká adaptační opatření lze ve městě, kde žijí, dělat a jak se mají oni sami chovat v případě negativních projevů klimatické změny (povodně, přívalový déšť, sucho, vysoké teploty, extrémní klimatické jevy – např. ledovka, vichřice). Druhým základním cílem je posílení vztahu a odpovědnosti k místu, kde žáci žijí, a jejich připravenosti jednat ve prospěch životního prostředí. Žáci se seznámí s klíčovými aktéry ve své obci, diskutují s nimi o potřebě adaptace obce na změnu klimatu a o vhodných adaptačních opatřeních. Projekt tak umožňuje budovat dlouhodobé vztahy mezi školou, obcí, místními organizacemi a spoluobčany.

Program má podobu smíšeného charakteru výuky, kombinuje instrumentální přístup s prvky emancipačního přístupu. Zatímco první část programu (blok 1, případně blok 5) je vedena spíše instrumentálně, druhá část programu (blok 2–4) obsahuje emancipační prvky, zejména ve formě volby adaptačních opatření, volby jeho prezentace a způsobu realizace.

Stručný obsah projektu

Žáci a studenti:

získají znalosti a dovednosti v problematice změně klimatu a adaptace na ni,
vytipují v okolí své školy, případně na školním pozemku, vhodná adaptační opatření,
prezentují své návrhy na místním adaptačním fóru, kam jsou pozváni zástupci obce z řad veřejnosti, odborníků, úředníků a dalších klíčových aktérů,
diskutují o svých návrzích a ty, které jsou vyhodnoceny jako nejpotřebnější, nejrealističtější a nejlépe představené, získají finance na svou realizaci,
zrealizují navrhované/á adaptační opatření.

Důležité pilíře a ingredience programu

Důležitým pilířem je realizace „místního adaptačního fóra“, kterého se zúčastní zástupci veřejné správy, odborní úředníci místního úřadu, občané a další klíčoví aktéři obce (např. neziskové organizace, firmy, školy). Ideální je, pokud je projekt realizován paralelně s přípravou místní adaptační strategie a žákovské návrhy se stanou součástí jejího implementačního plánu. Tak je možné, že žáci mohou realizovat své návrhy koncepčně a postupně v několika letech. Projekt se může stát součástí školního vzdělávacího programu a realizovat se dlouhodobě.

Klíčovým pilířem je samotná realizace adaptačního opatření. Pokud žáci nezískají finance na realizaci „tvrdého“ adaptačního opatření, měli by se pokusit alespoň o realizaci „měkkého“ adaptačního opatření, které může vést buď k osvětě veřejnosti, nebo v lepším případě i k získání prostředků na realizaci vybraného adaptačního opatření. Žáci mohou např. zorganizovat benefiční akci ve škole pro spoluobčany nebo se pokusit oslovit místní firmy s prosbou o dar. Samotná akce žáků ve prospěch životního prostředí je klíčová pro jejich přesvědčení o vlastním vlivu na životní prostředí a pro jejich ochotu nadále se angažovat ve věcech veřejných. Není vhodné, aby žáci pouze vymysleli vhodná adaptační opatření a jejich návrh zůstal jen na papíře. To může naopak vést k jejich demotivaci a neochotě se napříště v projektech angažovat.

Důležité je rovněž dobře připravit žáky na případný nezdar či na komplikace při komunikaci se zástupci veřejné správy.

V rámci badatelských aktivit je vhodné, aby si žáci sami zvolili, do jaké skupiny odborníků (např. urbanisté, badatelé, matematici) chtějí patřit podle vlastních schopností, dovedností a sympatie.

Při volbě adaptačních opatření, která žáci vyberou za celou třídu pro místní adaptační fórum, je třeba dbát na demokratické principy, vyslechnout všechny návrhy a dopředu se dohodnout na způsobu hlasování.

Pro prezentaci návrhu na adaptační opatření je třeba vybrat žáky, kteří o to projeví zájem. Návrh tedy prezentuje vybraný tým aktivních žáků, ostatní mohou (nemusí) být přítomni v hledišti a případně mohou prezentaci doplňovat a reagovat na ni v diskusi. Stejně tak je vhodné, aby blok 4 – samotnou realizaci opatření realizovali žáci již jako dobrovolně zvolenou aktivitu.

Časový rámec bloku 4 není jasně definován, protože záleží na samotné škole/učiteli, kolik času bude chtít fázi samotné realizaci adaptačního opatření věnovat. Pokud např. třída získá peníze na realizaci adaptačního opatření od kraje/obce, koupí strom a žáci se pouze účastní jeho zasazení, může celý blok trvat 4 vyučovací hodiny. Pokud však třída bude realizovat měkké opatření ve formě např. osvětové kampaně nebo benefiční akce, může blok 4 trvat mnohem déle.

Důležitým pilířem programu jsou dobře a detailně připravené metodiky, podklady a pracovní listy pro blok 1, 2 a 5. Učitel by si měl dopředu určit, zda chce do projektu zařadit i volitelné aktivity z bloku 5, a měl by si dobře prostudovat veškeré podklady. S některými náročnějšími odbornými tématy může požádat o pomoc odborníky z univerzit, výzkumných center či ekocenter a středisek ekologické výchovy, které se tématem změny klimatu a adaptace na ni zabývají. Učitel by měl dopředu dobře posoudit, zda chce projekt s žáky realizovat sám, či požádá o výše zmíněnou pomoc. Rovněž může spojit síly s kolegy ze školy a z projektu udělat celoškolní projekt (některá témata může odučit učitel matematiky, jiná učitel chemie či občanské výchovy).

S vyjednáváním realizace vhodného adaptačního opatření ve vlastnictví obce či soukromé osoby mohou pomoci pracovníci místního ekocentra či střediska ekologické výchovy, kteří mají často zkušenosti se zapojováním obcí i do jiných projektů a mohou poskytnout či doporučit vhodného moderátora – facilitátora pro zdárný průběh setkání žáků s veřejnými zástupci obce

Jaké byly hlavní faktory úspěšnosti projektu?

Jedním ze zásadních faktorů úspěšnosti při realizaci projektu bylo, že jednotlivé programy byly daným věkovým skupinám podány způsobem úměrným jejich věku – žákům 2.–9. ročníků formou praktických aktivit částečně probíhajících ve venkovním prostředí a spojených s atraktivními pomůckami (desková hra, interaktivní aplikace, termovizní kamera) i aktivními metodami výuky. Vzhledem ke střídání povahy aktivit si tak každý žák našel činnost, která ho zaujala.
Dalším faktorem přispívajícím k úspěšnosti projektu byla připravenost metodických materiálů a pomůcek – jejich obsahové i grafické zpracování.
Výrazným faktorem úspěšnosti projektu byla soutěž/prezentace návrhů na místním adaptačním fóru, díky které žáci získali finance na realizaci adaptačního opatření, jež sami vybrali jako nejpotřebnější.
Nejvýznamnějším faktorem úspěchu byla možnost zrealizovat navrhované/á opatření.
Svou roli sehrál i přátelský a citlivý přístup lektorů.

Faktory limitující projekt

Faktorem, který negativně ovlivňoval průběh a výsledky projektu, byl čas a s ním související nepřízeň počasí – mnohdy nelze čekat na konec deště.
V prostředí českých škol bojují učitelé často pod náporem množství učiva, které musí s žáky zvládnout, s nedostatkem času na projektovou výuku. Stejně tak je v českých školách, kde na 2. stupni základních škol a ve středních školách tráví s žáky každou vyučovací hodinu jiný učitel, problematické zajistit logistiku projektu s ohledem na organizaci výuky jiných tříd kvůli uvolnění učitele na projekt. Na práci v terénu jsou také potřeba minimálně 2 učitelé a je někdy problematické druhého učitele na projekt uvolnit (zde mohou pomoci právě pracovníci ekocenter a středisek ekologické výchovy).
Náročné téma pro žáky – jedná se o náročné téma, které je velmi obsáhlé a obtížně vtěsnatelné do omezeného časového rámce, viz výše.

Hodnocení ze strany učitelek

Učitelky vnímaly, že program pozitivně ovlivnil vztah žáků k místu, kde žijí.
Při celkovém hodnocení aktivit v rámci dotazníkového šetření uvádějí pedagogové vysoké známky.

Hodnocení ze strany žáků

Při celkovém hodnocení aktivit žáci hodnotí projekt pozitivně.
Žáci si pochvalovali střídání aktivit, kdy si každý našel část, která ho osobně bavila, ocenili, že si z programu odnesli mnohé znalosti, ale také dovednosti, a to zejména ve smyslu týmové spolupráce.

Rizika, která se vyskytla při realizaci programu

Naše zkušenost vychází z pilotní realizace projektu v Praze v letech 2014–2017. Při evaluaci projektu vyšlo najevo, že na rozdíl od občanů a místních neziskových organizací a firem, které s žáky komunikovaly ochotně, se jako problematická jeví komunikace s úřady (pražských) městských částí. Učitelé s žáky zpravidla oslovovali zaměstnance odboru životního prostředí na úřadě městské části e-mailem či dopis zaslali poštou. V dopise představili stručně sebe i projekt a požádali o pomoc s vytipováním problematických lokalit. V naprosté většině případů se však nedočkali žádné odpovědi nebo byla odpověď odmítavá či dokonce posměšná. To vedlo k demotivaci žáků. Další městské části se do projektu zapojily zejména díky osobním kontaktům, např. pan učitel byl v daném roce zároveň předsedou komise pro životní prostředí na místním úřadě, maminka jednoho žáka pracovala jako úřednice na úřadě městské části.

Doporučení:

Předjednat spolupráci s úřadem dopředu či dopředu s žáky diskutovat případný nezdar či komplikace.

Další negativní zkušenost s úřady máme z pilotní verze projektu, kterou jsme realizovali v letech 2015–2016 ve 3 českých městech. Všechna města souhlasila s prezentací žákovských výstupů před komisí hodnotitelů vybraných ze zastupitelů a úředníků města. Výběr komise hodnotitelů provedli starostové, místostarostové či jimi pověření pracovníci úřadu. Samotní hodnotitelé byli stručně seznámeni s obsahem projektu a s programem prezentace žáků na zastupitelstvu. Prezentace žáků na úřadech městských částí proběhla nejlépe ve Žďáru nad Sázavou, kde zastupitelé žáky vyslechli a pochválili je za jejich práci, kterou shledali užitečnou. Žákovské návrhy se staly součástí případových studií k adaptaci obcí na dopady změny klimatu.

Oproti tomu v Hradci Králové byla prezentace žáků před zastupiteli pro žáky nepříjemným zážitkem. Zastupitelé a úředníci byli podle rozhovorů s učitelkami na žáky nepříjemní nebo reagovali nepřiměřeně. Zkoušeli žáky z jejich znalostí (otázky předpokládaly spíše vysokoškolské znalosti přírodovědného oboru), aby jim prokázali jejich nedostatečnou kompetenci zasahovat do rozhodování o zeleni a veřejném prostoru obce. Dále byla vidět obrana a obhajoba úředníků, proč žáky navrhovaná adaptační opatření nelze zrealizovat, a to pravděpodobně z důvodu přítomnosti nadřízeného úředníka a politického zastupitele. Přestože byla aktivita předjednána a zastupitelé obce byli seznámeni s jejími cíli, k nezdaru došlo pravděpodobně kvůli interním neshodám a chaotické situaci na úřadě, kdy byli nakonec na setkání vysláni úředníci, kteří nebyli s projektem řádně obeznámeni.

Doporučení:

Zástupcům veřejné správy je třeba vysvětlit, že:

školy a děti jsou partnery a důležitými spoluhráči dospělých,
žákovské návrhy nenahrazují odborné posudky, ale mohou být pro obec inspirativní, motivující a aktivizující,
aktivita má zejména edukativní charakter, jde v ní o vzdělávání žáků a jejich přípravu na občanský život, protože žáci získají nejlépe občanské a environmentální kompetence na příkladu místa, kde žijí, a problémů, které obec řeší.
Žáky je třeba připravit na případné negativní reakce ze strany zástupců veřejné správy a jejich úředního aparátu.
S vyjednáváním této spolupráce mohou pomoci centra a střediska ekologické výchovy, která mají často zkušenosti se zapojováním obcí i do jiných projektů a mohou poskytnout či doporučit vhodného moderátora – facilitátora pro zdárný průběh setkání žáků s veřejnými zástupci obce.

Kompetence, které program pomohl u žáků a studentů rozvinout

Vztah k místu, kde žijí (kde se nachází jejich škola)
Připravenost jednat ve prospěch životního prostředí
Znalosti a dovednosti v oblasti změny klimatu a adaptace na ni
Výzkumné dovednosti a znalosti
Kooperativní dovednosti
Prezentační dovednosti
IT dovednosti

Dopad na školu, místní komunitu

V některých případech se povedlo navázat dlouhodobější spolupráci mezi školou a zástupci veřejné správy a také navázat a udržovat kontakty se zajímavými klíčovými aktéry (např. z organizace Fridays for future). Někdy se podařilo do projektu zapojit i rodiče žáků a spoluobčany. Některé školy projekt realizují každoročně, díky čemuž můžeme projekt neustále posouvat a prohlubovat.

Terminologie

Závěrem

Program byl pod názvem Stavitelé města oceněn v roce 2019 cenou za inovace ve vzdělání Eduína (3. místo)
Další informace o programu
Podrobná metodika programu

Další informační zdroje k programu:

Ke stažení

Worksheet