Those Who Adapt

Adapťáci

Jak participovat s dětmi na komunitní úrovni v oblasti adaptace sídel na změnu klimatu

Alice Končinská

The Ladder of Participation: Level 6

„Dětem se hlavně líbilo, že to bylo o jejich městě, že se dozvěděly nějaké informace navíc a mohly si samy vymyslet, co by ve svém městě udělaly.“

Učitel ZŠ

Představení programu

Účel a cíle programu v kontextu participativních přístupů

Prvním základním cílem programu je, aby žáci získali znalosti a dovednosti o tom, jaká adaptační opatření lze ve městě, kde žijí, dělat a jak se mají oni sami chovat v případě negativních projevů klimatické změny (povodně, přívalový déšť, sucho, vysoké teploty, extrémní klimatické jevy – např. ledovka, vichřice). Druhým základním cílem je posílení vztahu a odpovědnosti k místu, kde žáci žijí, a jejich připravenosti jednat ve prospěch životního prostředí. Žáci se seznámí s klíčovými aktéry ve své obci, diskutují s nimi o potřebě adaptace obce na změnu klimatu a o vhodných adaptačních opatřeních. Projekt tak umožňuje budovat dlouhodobé vztahy mezi školou, obcí, místními organizacemi a spoluobčany.

Program má podobu smíšeného charakteru výuky, kombinuje instrumentální přístup s prvky emancipačního přístupu. Zatímco první část programu (blok 1, případně blok 5) je vedena spíše instrumentálně, druhá část programu (blok 2–4) obsahuje emancipační prvky, zejména ve formě volby adaptačních opatření, volby jeho prezentace a způsobu realizace.

Stručný obsah projektu

Žáci a studenti:

Důležité pilíře a ingredience programu

Důležitým pilířem je realizace „místního adaptačního fóra“, kterého se zúčastní zástupci veřejné správy, odborní úředníci místního úřadu, občané a další klíčoví aktéři obce (např. neziskové organizace, firmy, školy). Ideální je, pokud je projekt realizován paralelně s přípravou místní adaptační strategie a žákovské návrhy se stanou součástí jejího implementačního plánu. Tak je možné, že žáci mohou realizovat své návrhy koncepčně a postupně v několika letech. Projekt se může stát součástí školního vzdělávacího programu a realizovat se dlouhodobě.

Klíčovým pilířem je samotná realizace adaptačního opatření. Pokud žáci nezískají finance na realizaci „tvrdého“ adaptačního opatření, měli by se pokusit alespoň o realizaci „měkkého“ adaptačního opatření, které může vést buď k osvětě veřejnosti, nebo v lepším případě i k získání prostředků na realizaci vybraného adaptačního opatření. Žáci mohou např. zorganizovat benefiční akci ve škole pro spoluobčany nebo se pokusit oslovit místní firmy s prosbou o dar. Samotná akce žáků ve prospěch životního prostředí je klíčová pro jejich přesvědčení o vlastním vlivu na životní prostředí a pro jejich ochotu nadále se angažovat ve věcech veřejných. Není vhodné, aby žáci pouze vymysleli vhodná adaptační opatření a jejich návrh zůstal jen na papíře. To může naopak vést k jejich demotivaci a neochotě se napříště v projektech angažovat.

Důležité je rovněž dobře připravit žáky na případný nezdar či na komplikace při komunikaci se zástupci veřejné správy.

V rámci badatelských aktivit je vhodné, aby si žáci sami zvolili, do jaké skupiny odborníků (např. urbanisté, badatelé, matematici) chtějí patřit podle vlastních schopností, dovedností a sympatie.

Při volbě adaptačních opatření, která žáci vyberou za celou třídu pro místní adaptační fórum, je třeba dbát na demokratické principy, vyslechnout všechny návrhy a dopředu se dohodnout na způsobu hlasování.

Pro prezentaci návrhu na adaptační opatření je třeba vybrat žáky, kteří o to projeví zájem. Návrh tedy prezentuje vybraný tým aktivních žáků, ostatní mohou (nemusí) být přítomni v hledišti a případně mohou prezentaci doplňovat a reagovat na ni v diskusi. Stejně tak je vhodné, aby blok 4 – samotnou realizaci opatření realizovali žáci již jako dobrovolně zvolenou aktivitu.

Časový rámec bloku 4 není jasně definován, protože záleží na samotné škole/učiteli, kolik času bude chtít fázi samotné realizaci adaptačního opatření věnovat. Pokud např. třída získá peníze na realizaci adaptačního opatření od kraje/obce, koupí strom a žáci se pouze účastní jeho zasazení, může celý blok trvat 4 vyučovací hodiny. Pokud však třída bude realizovat měkké opatření ve formě např. osvětové kampaně nebo benefiční akce, může blok 4 trvat mnohem déle.

Důležitým pilířem programu jsou dobře a detailně připravené metodiky, podklady a pracovní listy pro blok 1, 2 a 5. Učitel by si měl dopředu určit, zda chce do projektu zařadit i volitelné aktivity z bloku 5, a měl by si dobře prostudovat veškeré podklady. S některými náročnějšími odbornými tématy může požádat o pomoc odborníky z univerzit, výzkumných center či ekocenter a středisek ekologické výchovy, které se tématem změny klimatu a adaptace na ni zabývají. Učitel by měl dopředu dobře posoudit, zda chce projekt s žáky realizovat sám, či požádá o výše zmíněnou pomoc. Rovněž může spojit síly s kolegy ze školy a z projektu udělat celoškolní projekt (některá témata může odučit učitel matematiky, jiná učitel chemie či občanské výchovy).

S vyjednáváním realizace vhodného adaptačního opatření ve vlastnictví obce či soukromé osoby mohou pomoci pracovníci místního ekocentra či střediska ekologické výchovy, kteří mají často zkušenosti se zapojováním obcí i do jiných projektů a mohou poskytnout či doporučit vhodného moderátora – facilitátora pro zdárný průběh setkání žáků s veřejnými zástupci obce

Jaké byly hlavní faktory úspěšnosti projektu?

Faktory limitující projekt

Hodnocení ze strany učitelek

Hodnocení ze strany žáků

Rizika, která se vyskytla při realizaci programu

Naše zkušenost vychází z pilotní realizace projektu v Praze v letech 2014–2017. Při evaluaci projektu vyšlo najevo, že na rozdíl od občanů a místních neziskových organizací a firem, které s žáky komunikovaly ochotně, se jako problematická jeví komunikace s úřady (pražských) městských částí. Učitelé s žáky zpravidla oslovovali zaměstnance odboru životního prostředí na úřadě městské části e-mailem či dopis zaslali poštou. V dopise představili stručně sebe i projekt a požádali o pomoc s vytipováním problematických lokalit. V naprosté většině případů se však nedočkali žádné odpovědi nebo byla odpověď odmítavá či dokonce posměšná. To vedlo k demotivaci žáků. Další městské části se do projektu zapojily zejména díky osobním kontaktům, např. pan učitel byl v daném roce zároveň předsedou komise pro životní prostředí na místním úřadě, maminka jednoho žáka pracovala jako úřednice na úřadě městské části.

Doporučení:

Předjednat spolupráci s úřadem dopředu či dopředu s žáky diskutovat případný nezdar či komplikace.


Další negativní zkušenost s úřady máme z pilotní verze projektu, kterou jsme realizovali v letech 2015–2016 ve 3 českých městech. Všechna města souhlasila s prezentací žákovských výstupů před komisí hodnotitelů vybraných ze zastupitelů a úředníků města. Výběr komise hodnotitelů provedli starostové, místostarostové či jimi pověření pracovníci úřadu. Samotní hodnotitelé byli stručně seznámeni s obsahem projektu a s programem prezentace žáků na zastupitelstvu. Prezentace žáků na úřadech městských částí proběhla nejlépe ve Žďáru nad Sázavou, kde zastupitelé žáky vyslechli a pochválili je za jejich práci, kterou shledali užitečnou. Žákovské návrhy se staly součástí případových studií k adaptaci obcí na dopady změny klimatu.

Oproti tomu v Hradci Králové byla prezentace žáků před zastupiteli pro žáky nepříjemným zážitkem. Zastupitelé a úředníci byli podle rozhovorů s učitelkami na žáky nepříjemní nebo reagovali nepřiměřeně. Zkoušeli žáky z jejich znalostí (otázky předpokládaly spíše vysokoškolské znalosti přírodovědného oboru), aby jim prokázali jejich nedostatečnou kompetenci zasahovat do rozhodování o zeleni a veřejném prostoru obce. Dále byla vidět obrana a obhajoba úředníků, proč žáky navrhovaná adaptační opatření nelze zrealizovat, a to pravděpodobně z důvodu přítomnosti nadřízeného úředníka a politického zastupitele. Přestože byla aktivita předjednána a zastupitelé obce byli seznámeni s jejími cíli, k nezdaru došlo pravděpodobně kvůli interním neshodám a chaotické situaci na úřadě, kdy byli nakonec na setkání vysláni úředníci, kteří nebyli s projektem řádně obeznámeni.

Doporučení:

Zástupcům veřejné správy je třeba vysvětlit, že:

Kompetence, které program pomohl u žáků a studentů rozvinout

Dopad na školu, místní komunitu

V některých případech se povedlo navázat dlouhodobější spolupráci mezi školou a zástupci veřejné správy a také navázat a udržovat kontakty se zajímavými klíčovými aktéry (např. z organizace Fridays for future). Někdy se podařilo do projektu zapojit i rodiče žáků a spoluobčany. Některé školy projekt realizují každoročně, díky čemuž můžeme projekt neustále posouvat a prohlubovat.

Terminologie

Závěrem

Další informační zdroje k programu:

Ke stažení